Moldavské vinařství. Od historie po současnost.

wine-of-moldova.jpg

Počátky

1.jpg

Přítomnost vinné révy a její pěstování na území Moldávie je doložena od starověku 6. - 4. století př. n. l. Začátek vinohradnictví na území dnešního Moldavska se spojuje s Řeckou kolonizací. Tato kolonie ležící na celém severním pobřeží Černého moře sloužila jako obchodní uzel Řeckého zboží (zlaté a stříbrné ozdoby, řecké víno, olej atd.) do Evropy. Místní obyvatelstvo aplikovalo řecké metody a postupy pro pěstování vinné révy a výrobu vína. Důkazem jsou nalezené mince s vinnou révou.

Rozvoj křesťanství a vinařská kultura v klášterech 9 až 16 století

Epoca-Medievala_IX-XIV_Crestinii-si-cultura-vinului-in-manastir-1.jpeg

S šířením křesťanství se víno stávalo předmětem obřadů a tak církve a kláštery začali s pěstováním vinné révy, s budováním malých klášterních vinařství pro zpracování hroznů a výrobu zejména červeného vína. Velký rozvoj vinařství a vinohradnictví byl koncem 15 století kdy se víno dokonce vyváželo do měst v Rusku a Polsku.

Moldavsko jako hlavní dodavatel vína v Rusku a Polsku r. 1596.

Epoca-Moderna_XV-XVI_Cultivarea-vitei-de-vie-la-curtile-nobile-pe-timpul-lui-Stefan-cel-Mare_Stefan-cel-Mare-2-2.jpeg

Koncem 16 století se díky sňatku dcery Štěpána Velikého (Štefan Cel Mare 1457-1504) s dcerou ruského knížete Ivana III. Díky tomu se aktivně rozvíjely obchodní a kulturní vazby s ruským státem, včetně dodávek vína.

Osmanská okupace a zákaz vinifikace

Nizami-cedid-ordusu.jpeg

Během 300 let osmanské okupace bylo moldavské vinařství na ústupu, protože vinifikace byla zakázána až do roku 1812, kdy byla podepsána mírová smlouva v Bukurešti.

Počátek populace Besarábie (Jih Moldávie) osadníky, nastává po roce 1812.

Epoca-Contemporana_1842_Prima-scoala-de-viticultura.jpeg

Atraktivní podmínky - poskytnutí 65 ha půdy pro každou rodinu, osvobození od určitých daní, další zařízení favorizovala příliv německých, bulharských, gagauzských, řeckých, arménských a francouzských osadníků.

Předci naší rodiny, kteří prchali před Osmanskou říší z Bulharska byla součástí těchto osadníků, celý příběh si můžete přečíst zde https://www.refugeewine.com/

V roce 1841 byla v jižním Moldavsku nebo také Besarábii založená první střední a vysoká škola vinifikace. Na této akademické půdě byly prováděny výzkumy a experimentální práce, které přispěli k rozvoji vinařství a vinifikace na území tehdejší Moldávie.

Po připojení k Rusku došlo k největšímu rozmachu Moldavského vinařství v roce 1900. Plochy vinic se rapidně zvětšovali a prodeje do okolních států také.

Období Phyloxéry

Epoca-Contemporana_1886_Phylloxera-2.png

Mšička révokaz je hmyz z čeledi Phylloxeridae. Je to jeden z nejnebezpečnějších škůdců vinné révy, který do roku 1910 zredukoval plochu vinic v Moldávii o polovinu. Pro překonání této krize bylo potřeba přejít k roubování a produkci hybridů.

Období před SSSR

Politické a sociální události které se odehrály na počátku století. XX velmi ovlivnil vinařství a vinifikaci Moldávie. Po invazi phyloxéry a kryptogamických chorob přišla první a následně druhá světová válka. Vznikla Moldavská demokratická republika, nový sociálně-ekonomický kontext po znovusjednocení s Rumunskem. Během tohoto období se plochy osazené hybridními klony zvětšily až na 90 %. Až po druhé světové válce byla zahájena řada opatření ke zlepšení situace, zvýšení konkurenceschopnosti vín vyrobených v Moldávii - odlesňování hybridních plantáží a podpora výsadby evropských odrůd.

Období SSSR - masové vinařství, největší sklizeň a plocha

Perioada-sovietica-1982_Recoltare-record-12-mln-hl-193000-ha-de-podgorii.-Al-6-lea-producator-cel-mai-important-din-lume.jpg

V roce 1953 se v Modlavsku hospodařilo na 106 tis. hektarech, přičemž 83 % z nich sloužily pro výroby vín v kolchozech. Komunisty byly zpracovány doporučené plány a směry pro pěstování vína ale podíl hybridních klonů byl stále velmi vysoký, přičemž hybridy byly prakticky zlikvidovány až konce 90. let minulého století.

Boj s alkoholismem – další rána pro Moldavské vinice

antialcool-2.jpeg

  1. května 1985 bylo vydáno Nejvyšším sovětským vedením opatření k vymýcení opilosti alkoholismu. V letech 1985 až 1987 bylo v SSSR zničeno 30 % vinic, nejvíce utrpěly vinice v Gruzii a Moldavsku.

Sovětský stát přišel ročně o téměř polovinu příjmů z potravinářského průmyslu (od 36 do 60 miliard rublů), což ještě více zhoršilo ekonomickou krizi režimu.

1992 - Přistoupení Moldavská republika k OIV

OIV.png

Byla zahájena velká reorganizace velkých kolektivních spolků a od rolníků se očekávalo, že opustí kolchozy a sovchozy. V roce 1992 se Moldavská republika, první postsovětská země, stala členským státem Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV). Dříve byl členem OIV Sovětský svaz.

1994 - Přijetí prvního zákona o révě a víně

V roce 1994 přijal parlament Moldavské republiky zákon o révě a víně, který se stal prvním zákonem v této oblasti v zemích SNS (v SSSR, který zahrnuje Moldavskou republiku, žádný takový zákon neexistoval). Nebylo to ani ve všech evropských vinařských zemích. Tento zákon věnuje zvláštní pozornost procesu výroby vína, jakož i dalším vinařským výrobkům s označením původu.

Ruské embargo I - 2006, Ruské embargo II - 2013

Embargoul-rusesc.jpeg

Do roku 2006 patřila Moldavská republika mezi deset největších vývozců vína na světě. V březnu 2006 Ruská federace uvalila embargo na dovoz vín z Moldavské republiky, platné téměř dva roky. Produkce vína se oproti roku 2005 snížila asi o 63%, vývoz se snížil o 41%, průmysl se snížil o 7% a HDP země vzrostla pouze o 4% ve srovnání s očekávanými 6%.

Mnoho výrobců začalo hledat jinou cestu své produkce do Ruska přes Bělorusko, Kazachstán, Ukrajinu a Jižní Abcházii.

Jen málo výrobců ale ve skutečnosti diverzifikovalo svojí produkce pro evropský trh a zaměřilo svůj export mimo Ruský trh. Ti kteří tak učinily, měli v následujících letech lehčí cestu se na Evropském trhu prosadit.

V roce 2014 vznikla národní značka „Moldavské víno. A Legend Alive “ za podpory Moldavské vlády a dotací z EU a USA. Díky tomu byl vytvořen systém chráněných zeměpisných označení (CHZO) založeným na modelu EU, který pokrývá čtyři vinařské oblasti: Valul lui Traian, Ștefan Vodă, Codru a Divin.

Díky tomuto projektu a vzniklé organizace, která slouží jako garant kvality vína, podléhající přísným postupům kontroly kvality se moldavští výrobci mohli snadněji dostat na evropský trh. Moldavské vinařství má díky tomuto projektu určitý směr, kterého by se mělo držet.

V letech 2016-2017 vznikl registr Moldavských vín (do té doby nic takového neexistovalo).

IGP_regions_map_Wine-of-Moldova-igp.png

Embarga v letech 2006 a 2013, vývoj prodejních trhů, chování spotřebitelů, ale také klimatické změny, pociťované v posledních letech, vedly k potřebě nové vize rozvoje odvětví do roku 2030. Účelem strategie „Víno Moldavska do roku 2030“ je identifikovat opatření, která je třeba přijmout v oblasti vína pro zvýšení kvality a konkurenceschopnosti, ale také přilákat nezbytné investice, které dodají odvětví novou dynamiku.

Díky spolupráci s EU a celkové orientaci Moldavské republiky na EU bylo podepsána v roce 2014 dohoda o bezcelním přístupu na trh EU. Dříve, od roku 2007, měli producenti při dodávkách vinařských produktů (kromě šumivých vín) do zemí EU stanovené kvóty, které ale nebyly pro vývoz Moldavského vína do EU dostatečné.

Moldavská republika má rozlohu 112 tisíc ha vinné révy, na které je vysazeno přes 50 odrůd. Počínaje 28. lednem 2016 existují v Moldavské republice 3 vinařské zeměpisné oblasti pro produkci vín s chráněným zeměpisným označením: Valul lui Traian, Ștefan-Vodă a Codru.

V Moldavsku se ročně sklidí asi 600 tisíc tun hroznů, včetně 100 tisíc tun stolních odrůd.